Moravský kras
Myslím si,že moravský kras si zde zaslouží čestné místo.
Protože už jsme tam byli 3x,Jsem se rozhodl dát sem článek od 1 členky z TOM Frýdlant velmi se mi líbil a sám bych to lépe nenapsal.
KDO TO NAPSAL AŤ SE MI OZVE
Tak a zde máte THE text.
Moravský kras 3.-13.7.2008 1. den : Naše první výprava do Moravského Krasu. Odjíždíme ráno 3.července, všichni se moc těšíme a doufáme, že si to tam pořádně užijeme . Jedeme společně s Hejničáky. Jakmile jsme nastoupili do vlaku , začali jsme se loučit s našimi blízkými .Pomalu jsme vyjeli z nádraží.V Raspenavě si k nám přisedl hejnický oddíl, v čele s paní Podroužkovou a paní Koutnou.V Liberci jsme přesedli na vlak do Blanska a frčeli jsme . Cestou byla veliká legrace, vyrobili jsme vlajku a tu si pověsili na okno.Jeli jsme tak strašně dlouho, že se to už nedalo vydržet. Jeli jsme přes Hradec Králové , atd… Dojeli jsme do Blanska kde jsme asi 2,5 hodiny čekali na autobus do Vilémovic. Jakmile jsme dorazili do Vilémovic a do tělocvičny, ve které jsme byli ubytovaní ,šli jsme si hned vybalit a podívat se ven po okolí této vesničky. Uprostřed návsi byl rybník, který jsme si pojmenovali "Kačák". Ještě ten večer jsme se v něm byli vykoupat. Asi kolem 18 .00 hodiny dorazil Luboš, který zaspal náš odjezd. Paní vedoucí nám připravili večeři a asi kolem 22.00 hodiny jsme měli večerku. 2. den: Stáváme asi kolem 7. 45 h , snídaně se nám připravuje a my máme čas si poklidit a převléknou se. Pomalu se připravujeme na okružní cestu kolem Macochy, kterou jsme měli podniknout.V plánu bylo seznámit se s okolím. Jakmile jsme vyrazili na Macochu, šli jsme takovou trnitou cestou, která vedla přes sráz. Jakmile jsme dorazili k Macoše dostali jsme 20 minut rozhod na zakoupení upomínkových předmětů ,poté si nás vedoucí zavolali a my jsme se šli společně s nimi podívat na propast Macochu. Na vyhlídce to bylo velmi zajímavé, zjistili jsme že Macocha měří kolem 138 metrů, ten pohled, který se nám z vyhlídky naskytl byl neskutečný a děsivý zároveň. Po zkouknutí Macochy jsme se vypravili ke Kateřinské jeskyni, kde jsme si mohli zakoupit náramky pohledy atd…V Kateřinské jeskyni se nám moc líbilo, vyzkoušeli jsme si , jak se musela malá Kateřinka cítit, když tam hledala svojí ztracenou ovečku. Poté jsme se vrátili zpět do Vilémovic . K večeři nám udělali karbenátky. Pak jsme si ještě chvilku povídali šli si lehnout. 3. den: Dnes nás čeká Větrný mlýn v Rudici. Cesta tam byla velmi snadná , za chvilku jsme dorazili až k mlýnu, zaplatili vstupné a šli dovnitř. Všechno jsme to tam prozkoumali. V prvním patře byly kameny, které se nacházejí v okolí Moravského Krasu a různé nákresy jak vznikaly krápníky a krasové pohoří atd…V posledním patře byli různé fotografie a obrázky z jeskyň, různé kombinézy a obrázky, na kterých jsme rozeznali STALAKTIT , STALAGMIT A STALAGNÁT . Dále jsme šli za dědou Edou který nám vyprávěl pověst „O oběšené koze", ta koza se prý oběsila na mlýně. Zakoupili jsme si u něho různé obrázky a dostali čtyřlístek pro štěstí. Venku před mlýnem se dali zakoupit nápoje , turistické známky , medové přípravky , sýry , kameny atd... Paní vychovatelky nám všem koupily preclíky. Šli jsme se podívat jak propadá nějaký menší potůček ( Rudické propadání). Poté jsme se vrátili zpět do Vilémovic a dali si večeři. K večeru jsme se šli podívat na fotbalové hřiště, na kterém měly vystoupit mažoretky. Po jejich vystoupení byla volná zábava a tak jsme si nechali zahrát různé písničky a šli tancovat. Jelikož bylo už pozdě museli jsme se vrátit zpět a jít si lehnout. Ale než jsme šli spát, shlédli jsme krásný ohňostroj. 4. den: Dnes jsme šli na zříceninu hradu Blansek. Ta cesta vedla pořád do kopce. Kluci , kteří šli jako první zabloudili, ale pak nás našli. Na Blanseku jsme si dali svačinu a vyfotili se tam, byli jsme tam docela dlouho. Pak jsme sešli zase k Punkevním jeskyním a zase na oběd, který se skládal z párku v rohlíku a hamburgeru. Jelikož se nám s plnými břichy nechtělo do kopce, tak jsme se nechali vyvézt lanovkou. Když jsme se přišourali k rybníku, hned nás napadlo, půjdeme se vykoupat a taky jsme šli. Bylo to velmi osvěžující. Tam jsme si rychle dali večeři a šli jsme si lehnout. 5. den: Stáváme asi kolem 7. 45hod. a dozvídáme se, že dnes se vypravíme do Slopsko-šošůvské jeskyně. Šli jsme přes Ostrov u Macochy, až do Sloupu, kde jsme si obědnali jídlo v místní restauraci U Broušků. Chvíli jsme čekali než na nás dojde řada na prohlídku jeskyně. A pak jsme se seřadili a šli, měli jsme paní průvodkyni. V této části jeskyně to bylo nádherné, krápníky různých druhů atd… Nachází se tam Náglova propast, která je největší v České republice. Paní průvodkyně nám dovolila, ať si něco zazpíváme. Zazpívali jsme písničku Watanay a od paní průvodkyně jsme sklidily pochvalu. Když jsme postupovali dál uviděli jsme nádherný krápníkový svícen, který je symbolem Sloupsko-šošůvských jeskyní. Mohli jsme tam vhodit minci a něco si přát. Paní průvodkyně nám zhasla a my jsme měli možnost poznat pravou černou tmu. Ale i při tmě jsme běželi abychom našli dveře. Ke konci prohlídky jsme se ocitli v jeskyni Kůlna, kde jsou dochované kosti mamutů atd… Rozloučili jsme se a pokračovali v cestě do restaurace U Broušků na oběd. Na výběr byla : Svíčková na smetaně a smažený sýr. Po návratu do Vilémovic jsme šli do speleologického muzea kde jsme si mohli všimnou různých kostí, kopie Věstonické Venuše atd…Za nedlouho byla večeře, mi se do sytosti najedli a napili a šli jsme si lehnout. 6. den: Dneska nás bude čekat Koňský spád .Cesta tam byla velice zajímavá, ale i namáhavá. Po příchodu do Vilémovic jsme měli oběd a volnou zábavu, někteří spali, byli venku na menším hřišti, které bylo hned vedle tělocvičny. A všichni se pomalu připravovali do nepřístupné jeskyně, do které jsme ten večer měli jít. Čas se krátil, mi se oblékli a šli k Punkevním jeskyním čekat na pána který nás tam vzal. Jmenoval se Miroslav Blažek. Asi kolem 18. 15hod. jsme vyrazili. Všichni jsme se moc těšili. Hned jak jsme vešli do jeskyně ohromil nás ten studený vzduch. Naše první překážka byla přejít přes kluzká prkna a vyšplhat po laně, to jsme všichni zvládli. Druhá překážka byla taktéž vyšplhat po laně. A ta třetí největší překážka byla vyšplhat do velmi prudkého a mastného kopce (něco jako tobogán). To bylo velmi namáhavé , skoro každý člověk někomu pomáhal, buď těm, co šli před vepředu anebo vzadu. Když i poslední dorazili do cíle, naskytl se nám pohled na krápníky. Nacházeli jsme se v "Dómu paní Baronky", kde jsme si poslechli krátkou přednášku o krápníkách a netopýrech. Cesta zpátky byla už mnohem lepší, jeli jsme totiž po zadku dolů. Když jsme všichni vylezli, vyfotily jsme se na památku. Polovina dětí vylívala z holinek vodu a všichni jsme se u toho nasmáli. Cestou zpět do Vilémovic jsme šli přes Macochu. Ten kdo se dříve nekoukl, mohl se kouknou teď. Při příchodu do Vilémovic jsme si dali večeři a kdo chtěl se mohl jít ještě vykoupat do rybníka. Večer jsme si už povídali a paní vychovatelka nám vyprávěla strašidelný příběh. 7. den: Dnes jsme vstávali velmi brzo, abychom ztihli autobus. Nasnídali jsme se a vyrazili na autobus, měli jsme malou rezervu. Když jsme přišli na zastávku seděli tam nějací lidé. Asi po deseti minutách přijel autobus, sice jsme stáli na zastávce, ale autobus zastávku objel a přimo před očima ujel. Byli jsme naštvaný a museli jsme jít asi 2km do Jedovnic. Tam jsme čekali pár minut na autobus do Křtin, kde jsme dále putovali do jeskyně Výpustek. Při příchodu k jeskyni jsme si všimli, že kolem ní jsou vojenké bungry atd...Zaplatili jsme si vstupné a šli s průvodcem dovnitř, napřed jsme shlédli fotografie, nalezené kosterní pozůstatky různých živočichů a přístroje na vyrobu leteckých motorů z 2. světové války. Procházeli jsme prostorama, kde se nácházeli lůžka, ošetřovna,vzduchotechnika atd... V polovině prohlídky jsme se přemístili do jeskyně, kde jsme si poslechli ukázku z opery a šli dál, bylo to tam velice zajmavé. Při odchodu jsme si ještě chvíli povídali s panem průvodcem o minulosti jeskyně Výpustek. Tato jeskyně totiž dlouho sloužila naší armádě a vše to tu bylo velmi střežené. Dali jsme si tam svačinu a vypravili jsme se zpět do Křtin na obědnaný oběd. Při obědě nám pustili na kostele zvonkohru. Při příchodu do Vilémovic jsme si dali večeři a šli si povídat. Dobrou noc. 8. den: Na dnešek jsme se všichni moc těšili, měli jsme jít na prohlídku Punkevních jeskyní. Bylo to tam nádherné, byli tam všechny krápníky :Stalaktit ,Stalagmit a Stalagnát. Když jsme došli na samotné dno propasti Macocha, tak jsme se vyfotili a šli pomalu k loďkám. Na loďkách jsme putovali dále bylo to velmi zajímavé , voda byla velmi studená. Pak jsme na chvilku vystoupili a šli se podívat do měnší krápníkové komůrky. Jakmile jsme vylezli z loďky, udělalo se nám hned teplo . Rozloučili jsme se a šli zpátky do Vilémovic. Najedli jsme se a šli na hřiště hrát vybiku. Ostatní se houpali na houpačkách atd... Zanedlouho byla večeře, dnes jsme si povídali docela dlouho. 9. den: Dneska jsme jedeme do Blanska do zámku a muzea. Jakmile jsme přijeli, paní kastelánka nás přivítala. Byla velmi příjemná a hodná. Šli jsme se podívat jak se dříve rylo, vyrábělo železo atd...Bylo to velmi poučné. Když jsme prošli zámek, ve kterém se nám všem moc líbilo, tak jsme si poslechli nějakou písničku od paní kastelánky a šli na nádvoří, kde jsme si dali svačinu. Bylo veliké teplo a proto nás paní vychovatelky vzali na koupaliště. Tam jsme byli asi 4 hodiny. Tam byla veliká zábava. Skluzavka, tobogán, 3 bazény na plavaní, divoká řeka, skokánky atd...Asi kolem 18:30 hod. jsme přijeli do Vilémovic, dali jsme si večeři a šli ven. Pak nás paní vedoucí zavolali a my jsme si šli lehnout. 10. den: Dneska jsme vstávali kolem 8:30 hod., nasnídali se a chvilku jsme poslouchaly co budeme dělat. Byli jsme rozděleni na dvě skupinky: první skupina: ti kdo chtějí jít do další nepřístupné jeskyně a druhá skupia: ti, kteří místo do jeskyně, půjdou na Skalní mlýn. Osm dětí se připravilo na cestu do jeskyně "Mastný flek". Když jsme tam přišli, rozloučili jsme se se skupinkou, která šla ke Skalnímu mlýnu. Ke vchodu do jeskyně jsme se museli skoro plazit. Jakmile jsme vešli do jeskyně, v prvnch pár metrech jsme se brodili blátem, pak jsme ale narazili na vodu. Ta voda nám byla do pasu či víš. Tou ledovou vodou jsme procházeli asi 20 metrů až ke kopci, který jsme museli vylést s tím mokrým oblečením a nejhorší na tom bylo, že jsme lezli po laně nahoru. Jelikož se ta jeskyně jmenuje" Mastný flek", tak to lano, po kterém jsme lezli nahoru bylo velmi mastné a klouzavé, za odměnu, že jsme to vylezli jsme mohli spatřit nádhernou krápnímovou výzdobu. Jelikož vchod hlouběji byl zatopen, nemohli jsme tedy pokračovat a museli jsme se vrátit zpět. Když jsme procházeli zpátky tou ledovou vodou, tak jsme byli vyfoceni. Když jsme vylezli na silnici, tak jsme všichni vylívali vodu z holinek. Jakmile přišla další skupina, tak jsme se přivítali a šli jsme zpět do Vilémovic. Tam jsme se dozvěděli, že ta voda v jeskyni měla 6°C. Vlastně bylo večer my jsme si dali večeři a povídali jsme si a byli jsme venku. 11. den: Balíme si a pomalu odjíždíme domů. Cesta už byla kratší, protože jsme jí znali. Jakmile jsme přijeli zpět do Frýdlantu, tak jsme se všichni přivítali s rodiči atd.... Za krásné a naučné soustředení všichni děkujeme paní vychovatelce Svobodové, Podroužkové,Koutné a Lubošovi Beranovi. Nepsal jsem to já a kdyby tam byli nějaké chyby tak se omlouvám By Opo and TOM Frýdlant
